18. ročník, 1. série:
Petrovy prázdninové vzpomínky

Jedno z nejžhavějších poprázdninových témat je, kdo a co dělal a kde byl. Nejsem výjimkou a svým nejbližším dávám k přečtení svůj deník, do kterého teď můžeš nahlédnout i Ty.

Příprava na cestu

Pátek

Jako mnoho ostatních i já plánuji, co budu dělat o prázdninách. Tentokrát jsem se rozhodl, že přemluvím své kamarády a vyrazíme na kolech do Vídně. Jsme z Prahy a vzdušná vzdálenost obou měst je 250 km. Cestu bychom měli zvládnout do jednoho týdne.

Sobota

Obvolávám své přátele. Fanda, Michal i Tomáš jsou doslova nadšeni. Znají můj styl jízdy a předpokládají, že to bude jeden velký závod, při kterém vypustí duši z těla, ale souhlasí se zítřejší „bojovou“ schůzkou a čekají, že mě nápad přejde.

Neděle

Domluvili jsme se na termínu odjezdu a předběžně se dohodli, kdo a co poveze pro společný užitek nás všech.

1. Úloha

Šlo o šest věcí (dva stany, nářadí na opravy, lékárničku, vařič a hrnec). Kolika způsoby jsme je mohli rozdělit mezi nás čtyři, pokud každý měl vézt alespoň jednu věc?

Cesta

Po čtrnácti dnech v pondělí

Dali jsme si schůzku v parku na Lužinách a vyrazili přes Prokopské údolí k Vltavě a dál do Týnce nad Sázavou. Máme mnoho sil a jedeme svižně. Do večera bychom chtěli být v Táboře.

Jsme na náměstí v Prčicích a relaxujeme před jedním z největších stoupání celé trasy. Mám čas dopsat deník a zaznamenat úlohu, která napadla Tomáše: „Jsme čtyři a píše se rok 2004. Čím končí výsledek, když bude základ 4 a 2004 exponentem?“ (Pozn.: S Tomášem se známe už od školky. Vždycky ho bavilo počítání a já občas žasnu, nad čím přemýšlí.)

2. Úloha

Urči poslední číslici a dvojčíslí čísla 4²⁰⁰⁴.

Trošku nás to potrápilo, ale složili jsme hlavy dohromady, a když nám náš postup i výsledky potvrdil Tomáš, vyrazili jsme s radostí dál.

Ještě za světla jsme přijeli k cíli a ubytovali se ve stejném vodáckém kempu jako loni při sjíždění řeky Lužnice. Před spaním se mě Tom zeptal, kolik je hodin. Vzpomněl jsem si na jeho odpolední příklad a čas mu řekl o něco krkolomněji, než si asi přál.

3. Úloha

To je náhoda – ručičky (hodinová a minutová) se zrovna překrývají. Od 8 h ráno, kdy jsme vyjeli, je to už počtrnácté. Kolik je hodin?

Po prvním dni máme ujeto krásných 95 km.

Úterý

Včerejší kopcovitá cesta nás trochu vyčerpala, a tak dnes plánujeme volnější tempo a kratší trasu.

Kousek za Červenou Lhotou František píchnul. Naštěstí jsou jižní Čechy plné rybníků, takže jsme neměli problém s nalezením porušených míst duše. Tomáš Fandovi pomáhal, a abychom se Michal a já nenudili, vymyslel pro nás další úlohou:

4. Úloha

V jaké číselné soustavě platí rovnost 4 . 9 = 26?

Zvládli jsme to celkem rychle a dřív, než někdo přišel s novým příkladem, šli jsme se raději koupat.

K večeru jsme dorazili do Jindřichova Hradce, a protože dnešek nebyl příliš náročný, vydali jsme se do herny zahrát si kulečník.

Při jedné partii poolu nastala situace, při které lze zasadit jednu z koulí. Dvě koule ležely na přímce spolu s jamkou a bílá byla mimo. Michalův strk nás dostal na kolena. Protože má dobrou představivost a geometrické cítění, podařilo se mu zahrát dva odrazy o mantinel a zasadit dvě koule najednou.

5. Úloha

Nakreslete pomocí pravítka bez měřítka rovnoběžku s přímkou bodem, který na dané přímce neleží.

Při placení vypadla Fandovi z peněženky fotka jeho sestry. Michalovi se líbila a chtěl proto vědět, kolik jí je let?

6. Úloha

Lucii a Fandovi je dohromady 36 let. Fandovi je dvakrát víc, než bylo Lucce, když byl pětkrát mladší, než je dnes Lucka. Kolik let je Lucii?

Zdála se mu stará, a tak jen dodal: „Hmm, tak ji pozdravuj.“

Dnešek se vyvedl, máme za sebou dalších 50 km a v hospůdce jsme si pěkně odpočinuli. Utáboříme se a půjdeme spát. Ráno nás čeká cesta do Vranova nad Dyjí.